Prvé ucelené a systematické zpracování klíčových otázek problematiky vzájemného vztahu veřejné žaloby a orgánu, které konají v České republice přípravné řízení, si klade za cíl objasnit čtenáři problematiku často obtížnou i pro právníky působící v oblasti trestního práva. Proto jsou předmetem výkladu i přetrvávající nejasnosti ohledně základních otázek týkajících se vzájemného poměru mezi orgány veřejné žaloby a policejními orgány, které nejčasteji přípravné řízení konají. Rozebrán je i vzájemný vztah „dozoru“ a „dohledu“ a vzájemný poměr zástupce a policejního (nebo jiného) orgánu ve stadiu po podání obžaloby (návrhu na potrestání). Autor problematiku zpracoval komplexně, tzn. jak z hlediska ústavněprávního, tak ve světle historických a trestnepolitických souvislostí, počínaje trestním řádem č. 119/1873 r. z. V tomto ohledu je praktický přínos publikace velmi vhodně doplněn o rozbor klíčových teoretických postulátů, jejichž vyjádření nalezneme i v nyní platném trestním řádu. Vybraná judikatura a výkladová stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství zaměřená na řešení některých problémů, které vznikly po nabytí účinnosti tzv. velké novely trestního řádu z roku 2001, tvoří těžište předkládaného díla a umožnují autorovi formulovat v této souvislosti i názory „de lege ferenda“.